Zastavte se.

Vystoupím z auta do tmy a nemůžu uvěřit, že tohle místo změnilo tolika lidem život a jednoho o něj připravilo. Očima přejdu vzkazy nad svíčkami a začínám cítit, jak se mi do očí derou slzy. Děsí mě, že právě zapaluju svíčku osobě, která se minulý týden touto dobou připravovala na další běžný den. Ani ji nenapadlo, že by mohl být poslední. Děsí mě to ticho všude kolem, které před pár dny na tomhle místě narušilo kvílení pneumatik a následně šílený chaos a pláč. Po chvíli začaly vzduch pročesávat vrtule záchranářské helikoptéry, jejíž přílet dokazoval, jak vážná tahle situace je. Byl konec. Kromě svíček, plyšáků, vzkazů na narušeném plotě a čar na zemi, které tady zanechala kriminálka, nic nenasvědčuje tomu, jaká tragédie se tady odehrála. 

V tuhle chvíli tady jen občas proletí auta, která jsou na míle vzdálená předepsané rychlosti v tomhle místě. Když napotřetí zapaluju svíčku s poslední zápalkou z krabičky, jedno z projíždějících aut zpomalí. Ne snad protože by chtěl být předpisový, ale protože chce mít čas si prohlédnout, co se tady děje.

Je mi smutno z toho, když si představím, že myšlenky člověka, který tady zemřel, se v posledních sekundách jeho života ubíraly k tomu, že za chvíli pojede domů. Za nejbližšími. A to už se nestalo. Nikdy neotevře dveře, neobejme je a nikdy nikomu z nich neřekne, jak moc je má rád. Stačilo touhle cestou projít o pár sekund později. Stačilo ten den zůstat doma, třeba jen kvůli hloupé migréně.

Až usednete do auta, až pojedete do práce, do školy nebo kamkoliv jinam, až se budete honit kvůli nedostatku času, až se budete stresovat kvůli penězům, až půjdete do absolutního možného maxima v danou chvíli… zastavte se. Nespěchejte a buďte opatrní. Nechte ujet autobus, sundejte nohu z plynu, dodělejte práci později. Pokud nejde o život, nejde o nic. Nic nemá větší cenu než to, že tady dnes jste.

Nikdo z nás neví, kolik tady má času. Každý z nás má někoho, koho by naše smrt bolela. Každý z nás má někoho, kdo by jej rád objal a vědomí, že už nemůže, by mu moc ubližovalo. Každý z nás má někoho, jehož radost a nálada závisí na našem životě.

Pokud jste někomu neřekli, že ho máte rádi, udělejte to. Jen tak. Nikdy nevíte, jestli to není poslední příležitost. Pokud jste s někým pohádaní, věřte mi… vykašlete se na to. Zahoďte svou hrdost, vstaňte a běžte ho obejmout. Zítra na to může být pozdě…