80 let od Křišťálové noci: živoření v lese, útoky i v Česku

V pátek uplynulo 80 let od Křišťálové noci. Záminkou pro tuto akci byl atentát na německého diplomata Ernsta vom Ratha. Tu spáchal v Paříži na německém velvyslanectví židovský mladík Herschel Grynszpan, který se tak chtěl pomstít za vyhnání své rodiny z Německa do Polska. Jenže země dlouho nechtěla uprchlíky přijmout a tak chlapcova rodina trávila několik týdnů v bídných podmínkách v lese. Rath o dva dny později svým zraněním v nemocnici podlehl a v Německu začalo běsnění

Nacisté o vraždě mluvili jako o součástí židovského spiknutí proti německému národu. Hitler shodou okolností večer 9. listopadu strávil setkáním se „starými nacistickými bojovníky“. Goebbles tehdy oznámil Rathovu smrt a během svého projevu vyzval k odplatě. Sturmabteilung (zkráceně SA, paramilitární organizace, která připadala k nacistické straně) to vzala jako povel k útoku.

Začaly fyzické útoky na Židy, židovské domy, rabování židovských obchodů a synagogy. Právě kvůli spoustě střepů z výloh a oken, které se povalovaly na cestě, si tato akce vysloužila název „Křišťálová noc“. Někteří lidé běsnění jen tiše přihlíželi, úřady nijak nereagovaly a hasiči zajišťovali pouze to, aby plameny pohlcující synagogy nezapříčinily také požár okolních budov. Spousta „nežidovských obyvatel Německa“ ale údajně pociťovala k celé události odpor, což potvrdil očitý svědek, doktor Arthur Flehinger, který řekl, že z ulice viděl v domech lidi, kteří stáli za závěsy v oknech a plakali.

K útokům nedocházelo pouze v Německu. Hon na Židy se odehrál také v Karlových Varech, Liberci nebo v Opavě, kde shořela synagoga. V roce 2013 byl na jejím místě odhalen pomník, o jehož realizaci usiloval vnuk jednoho z hasičů, kteří požáru v roce 1938 mohli pouze nečinně přihlížet.

Během „Křišťálové noci“ došlo k úmrtí přibližně 100 Židů, dalších 30 000 bylo transportováno do koncentračních táborů. Šlo povětšinou o bohatší lidi, kteří se museli zavázat k tomu, že zemi opustí a jejich majetek propadne státu. Po tomto slibu mohli být propuštěni. Šlo o krok, který byl pro Adolfa Hitlera výhodný, protože se tímto způsobem doplnily do státní kasičky finance, jež začínaly chybět.

Těm, kteří do koncentračních táborů nebyli odvezeni, bylo přikázáno, aby uvedli ulice do původního stavu a odstranili všechny způsobené škody.

Celá událost je často považována za začátek holocaustu…