Byl pátek, 22. listopadu 1963, 11:40 a na ploše dallasského letiště právě přistál speciál Air Force One, na jehož palubě je 35. prezident USA, John Fitzgerald Kennedy, a jeho manželka Jackie. Po 11 minutách kolona opouští letiště a míří do centra Dallasu. Spolu s prezidentským párem sedí v autě také guvernér státu Texas a jeho manželka.
John F. Kennedy se v tuhle chvíli nenacházel v Dallasu náhodou. Zahajoval svou volební kampaň a toto město si vybral z důvodu, že tady v prezidentských volbách o tři roky dříve získal velice malou podporu. V osudný pátek tomu ale nic nenasvědčovalo. Vyšlo skvělé počasí a tak mohl prezident využít při projížďce vůz bez střechy. Auto s Kennedym míří na náměstí Dealey Plaza, kde (stejně jako během celé cesty) prezidenta zdraví davy lidí. V ten moment se na něj otočí manželka guvernéra, která pronese poslední slova, jež prezident uslyší.
„Nemůžete říct, že by vás Dallas nemiloval.“
John s úsměvem musí uznat, že má Nellie pravdu. Když pak prezidentův vůz projíždí kolem knižního velkoskladu a zahne na Elm street, ozve se první výstřel, který ještě Kennedyho minul. Ve zlomku sekundy nikdo neměl možnost si uvědomit, co se stalo. Namísto výstřelu přisuzovali lidé zvuk rachotu starého automobilu.
Další rána už ale Kennedyho zasáhla. Jeho manželka se k němu ihned naklonila, aby zjistila, co se děje. V tu samou chvíli pak přichází třetí rána, která prezidentovi téměř odstřelí kus obličeje. To už i sama Jackie chápe nebezpečí a natahuje se po bodyguardovi, jež běží za autem. Na svém růžovém kostýmku má kromě krve také mozkovou tkáň svého manžela.
Střelbu má mít údajně na svědomí bývalý mariňák Lee Harvey Oswald, který se nachází právě v knižním velkoskladu. Podle pozdějšího vyšetřování, které vyvrací fakta ze spisu, však není možné aby jeho zbraní v tak krátké době někdo vystřelil třikrát po sobě. Oswald žil dříve v SSSR a podle pozdějších spekulací měl být v době atentátu v kontaktu s Kubou a také právě se Sověty.
Zatímco těžce zraněného prezidenta převáží do nemocnice, Oswald s naprostým klidem nasedne na linkový autobus a odjíždí pryč. Později je dopaden v kině, ale nikoliv v souvislosti s atentátem na prezidenta. Důvodem je jeho útok na policistu, kterého na ulici zranil výstřelem.
Při prezidentově příjezdu do nemocnice je John v náručí své ženy, která musí být požádána, aby svého manžela vůbec pustila. Lékaři jsou stavem Kennedyho zděšeni a ačkoliv je jeho záchrana téměř nemožná, dělají vše, co je v jejich silách. Jeho tlak byl téměř nulový, puls skoro nebylo možné nahmatat a činnost srdce byla velice slabá a nepravidelná.
Zvláštní události před atentátem
V místě atentátu se nacházelo několik tajemných osob. Krátce před průjezdem prezidentské kolony měl například jeden z přihlížejících ( J. T. Belknap) dostat epileptický záchvat. Otázkou ovšem je, jestli situace nebyla sehraná a neměl pouze odlákat pozornost policie. Belknap sice byl odvezen do nemocnice (shodou náhod do stejné, jako později J. F. Kennedy) ale o jeho vyšetření neexistuje žádný záznam. Údajně byl později tak vylekán z příjezdu zraněného prezidenta, že raději z nemocnice odešel.
Další zajímavostí je, že ačkoliv bylo v osudný pátek slunečné počasí, kousek od místa, kde byl prezident zasažen, stál muž s deštníkem. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby černý deštník několikrát neotevřel a zase jej nesložil. Milovníci konspiračních teorií přišli s tajuplnou otázku: Nebyl toto náhodou signál pro atentátníka?
Téměř hodinu po atentátu přišla z nemocnice tragická zpráva. Prezident John Fitzgerald Kennedy umírá…
Na palubě Air Force One vzápětí skládá prezidentský slib Lyndon B. Johnson. Svědků je přibližně 30, jednou z nich je také Jacqueline Kennedyová, která má na sobě ještě kostýmek potřísněný krví svého manžela. Odmítne se převléct až do návratu do Bílého domu. Mimochodem, tento kostýmek později skončil v národním archívu.
Za viníka je tedy označen Oswald, který sice přiznává, že na ulici zabil po atentátu policistu, ale se smrtí Kennedyho nemá nic společného. Aniž by to policie věděla, na vyslechnutí Oswalda má jen omezený čas. Když pak domnělého vraha převážejí do „bezpečnější“ věznice, přistoupí k němu Jack Ruby (majitel nočního klubu v Texasu), který ho jedním výstřelem z revolveru zavraždí. Za tento čin je odsouzen k smrti, ale k tomu už nedojde. Dříve totiž umře na rakovinu plic.
Pohřeb Kennedyho se konal 25. listopadu 1965 ve Washingtonu. Účastnil se jej také jeho tříletý syn, který měl v ten den slavit své třetí narozeniny. Namísto toho salutoval u rakve svého otce.
Smrt Johna Fitzgeralda Kennedyho zůstane patrně navždy opředena tajemstvím. Někteří si myslí, že je do vraždy zavlečen Fidel Castro, jiní dávají vinu Lyndonu Johnsovi, další si zase myslí, že se na vraždě podílel sovětský svaz nebo mafie…
You must be logged in to post a comment.