Dokážete si představit, že byste se dnes někomu pokusili prodat slavný hrad Karlštejn, nebo linku městské hromadné dopravy, a váš obchodní partner by vám třeba ještě zaplatil zálohu? Možná, že ne. Ale v minulosti už se to jednou povedlo…
Celý příběh začíná u Harryho Jelínka. Tento muž, vlastním jménem Josef, se narodil jako prvorozený syn vlašimského doktora, který byl dokonce zámeckým lékařem rakouského hraběcího a knížecího rodu Auerspergů. S jejich dětmi se potom Harry docela dobře naučil francouzsky a anglicky. Později Josef studoval na gymnáziu v Benešově, kde si začal říkat „Harry“. Byl to sice zdatný lhář, ale méně zdatný student a tak nakonec odešel dokončit studium do Prahy, kde ve svých 21 letech maturoval.
Jeho otec chtěl, aby Harry studoval medicínu, jenže tento obor byl trochu nad jeho síly. Na školu se dostal díky známosti svého otce, ale namísto věnování se studiu, trávil většinu svého času v nočních barech a žil poměrně bohémským stylem života. Studium nedokončil, ale choval se tak, aby tomu nic nenasvědčovalo, aby nepřišel o finanční dotaci od svého táty.
Harryho rodiče ale později pravdu o studiu zjistili a s posíláním kapesného byl konec. Pro Harryho to byl samozřejmě problém, protože jeho život byl poměrně bouřlivý. Aby ukojil své náklady, živil se jako příležitostný gigolo.
501 žalob
Později si za pomoci své bohaté milenky otevřel obchod se starožitnictvím a uměleckými předměty – většinou se ale jednalo o falzifikáty, nebo kradené věci z kostelů a kapliček v jižních Čechách. Tento obchod provozoval nezákonně, ale fungoval bezmála deset let. Za tuto dobu na Harryho bylo podáno 501 žalob pro podvody.
Harry se mimo jiné účastnil několika motocyklových závodů, kde se seznámil s Jiřím Kristiánem Lobkowiczem. Právě jeho rodina se v té době snažila prodat část roudnické galerie jednomu americkému průmyslníkovi. S prodejem Jiřímu pomáhal přímo Harry, ale celý obchod nakonec nedopadl. Američan však projevil touhu po koupi nějakého rodinné sídla, čím staršího, tím lepšího. Lobkowicz v tu chvíli oslovil Harryho s tím, že on chce přece prodat své rodinné sídlo – hrad Karlštejn.
A tak začal největší podvod první republiky.
Prodej Karlštejna a vypůjčené jachty
Harry nakukal kastelánovi Karlštejna výmysl o natáčení filmu a díky tomu získal na dvě pondělí hrad jen pro sebe. Amerického průmyslníka přivítal na hradě s veškerými poctami, dokonce s honosným občerstvením firmy Lippert a také se sborem pážat – najatými sboristky z německého divadla. Nechal se od přítomných oslovovat „pane barone“.
Harry si od Američana vzal 30 000 dolarů a na prodeji Karlštejna se nakonec domluvili. Kupec chtěl z obchodního důvodů celou záležitost utajit a tak se Harry cítil poměrně bezpečně, ale stejně… raději se přemístil do jugoslávského Splitu. Bylo souhrou několika šílených náhod, že právě ve Splitu své obchodní partnery potkal a dokonce se jim tam snažil prodat půjčenou jachtu za 10 000 dolarů. Reakce skutečného majitele na sebe nenechala dlouho čekat. A to už byl důvod, aby se obchod s Karlštejnem lépe prověřil.
Když potom „kupci“ zjistili, že jde o státní zámek, rozhodli se raději ani nepodávat trestní oznámení, aby nebyli nikde za hlupáky.
Odkup tramvajové linky č. 1
Nešlo o jediného Američana, kterého Jelínek obelhal. S odstupem času se jinému cizinci pokusil prodat pražskou tramvajovou linku č. 1. Podplatil průvodčího, který na konečné zastávce referoval Američanovi o tom, kolik peněz od cestujících na této vytěžované lince vybral. Jelínek pak (coby „majitel této prosperující linky“) inkasoval od Američana 4 000 dolarů.
S těmi zmizel neznámo kam. Během války potom Harry sympatizoval s Němci, spolupracoval dokonce s gestapem. Po válce pak žil nějakou dobu v Německu a v Itálii, kde v roce 1986 zemřel.
O Harrym Jelínkovi byl dokonce natočen film, který nese název: Velká sázka o malé pivo.
