Práce v kanceláři může být v očích některých lidí velice jednoduchá, v očích druhých zase nesmírně stresující. Pravda je nejspíš individuální a záleží dost na povaze a osobnosti, kterou konkrétní člověk má. A že těch typů kancelářská džungle nabízí fakt dost. Namátkou jsem vybrala pár základních, bez které by se žádné pracoviště neobešlo.
- CHRONIČTÍ NEVĚTRAČI
Kolegové, kteří neradi větrají. Zpravidla sedávají u oken. Která pochopitelně neotevírají. Jejich vnímání pojmu „nedýchatelno“ je na hony vzdáleno od vnímání běžného smrtelníka.
- GASTROENTEROLOGOVÉ
Kolegové, se kterými se potkáte jen ve chvílích, kdy má šéf dovolenou. Jindy jsou totiž většinu své pracovní doby v jeho trávicím traktu.
- SAMOMLUVCI
Kolegové, kteří moc mluví. Neocení ticho. Potřebují se stále o něčem bavit. A je úplně jedno, jestli z vás dolují informace o tom, co jste dělali o víkendu, nebo co máte dnes na oběd. Hlavně nesmí být ticho. Jejich velkou zálibou je vyzvídat věci, o které nemáte zájem se dělit, nebo naopak (a kdoví, zda to není ještě horší) obeznamovat vás se svým víkendovým programem, rodinnými problémy a jinými věcmi, které osobně máte tam, kde je konec jedné věci a začátek druhé.
- LIDOVÍ VYPRAVĚČI
Kolegové, kteří všude byli, všechno znají, každou řeku přeplavali, od všeho mají klíče. Často se vám tak může stát, že se například bude člověk pyšnit tím, že byl na nějakém unikátním zákroku, o kterém se po roce teprve dočtete, že v Česku teprve před pár dny poprvé proběhl.
- TEN, KTERÝ JE VĚČNĚ PŘEPRACOVANÝ
Kolega, který je věčně zaneprázdněný. Potřebujete po něm něco? Hoďte mu to do mailu, ale kdoví, kdy se k tomu dostane. Má teď brutální „nestíhačky“, což je slovo, které v souvislosti se svou osobou skloňuje nejraději. V polovině případů si však tento člověk neodpustí cigárko, prohlížení Zalanda a jiné aktivity, které bohužel jeho frkotu v práci moc neuleví.
- TEN, KTERÝ BY SE RUKAMA NEUŽIVIL
Kolega, který by rozhodně neměl zastupovat údržbu, protože v každé situaci, kdy se o to pokouší, vznikne něco vtipného, nebezpečného, nebo minimálně nefunkčního.
- TEN, KTERÝ NEPIJE KÁVU
Kolega, který obvykle v kanceláři nepracuje dlouho. Po čase jej ovšem jeho práce (potažmo kolegové) naučí pít kávu. Ve většině případů. Čest výjimkám.
- TEN, KTERÝ JE VĚČNĚ UNAVENÝ
Kolega, který nezodpovědně nakládá s časem, který by měl vyčlenit pro spánek. Má lehkou závislost na kávě, mrzutý obličej a v kanceláři s kolegy z prvního bodu občas svádí boje o čerstvý vzduch, který by mu mohl pomoci překlenout jeho krizi. Kolegům ze třetího bodu neříká skoro nic, kromě obehrané mantry „Já bych spal/a“. Těší mě.
