Kdyby byl dnešek člověk, měla bych chuť ho obejmout. Na stole mi hoří první svíčka na věnci, který jsem včera večer vytvořila, oblékla jsem si dnes své oblíbené červené šaty a za chvíli nás čeká slavnostní oběd, jež je mimo jiné složen například taky z bramborového salátu – menší trénink na štědrovečerní večeři.
Když se podívám na plamínek svíčky a z okna vidím poletovat první sníh, je mi ale trochu zvláštně. Připadá mi to jako včera, kdy jsme s kamarádkou plánovaly, že letenky do Portugalska koupíme určitě 1. 1. 2020, abychom zkusily „jak na Nový rok, tak po celý rok“. Nutno dodat, že když jsme potom seděly u Belémské věže, nohy měly přehozené přes betonovou zídku nad vodou a užívaly si pohled na zapadající slunce, neměla jsem ani tušení, že se tento rok už nikam kromě Vídně nepodívám a moje cestovatelská sezóna se tímto otevírá i uzavírá zároveň. Dochází mi, jak rychle tenhle rok utekl.
Nikdy jsem ale neměla dost času na to, abych blíže zkoumala, co to vlastně ten ADVENT je, s čím je vázán a co jednotlivé svíčky na věnci symbolizují.
Slovo advent má základ v latinském slově „adventus“, tedy příchod. Trval od čtvrté předvánoční neděle až do Štědrého dny, respektive východu jeho první hvězdy. Jednalo se o období půstu a proto byly zakázány i veškeré zábavy, třeba i tanec – asi podobně jako letos, jen my si to půstní období nadělili už o dva měsíce dřív. V rámci toho se také nesmělo jíst maso, výjimkou byly pouze ryby, což je důvod, proč se na štědrovečerním talíři objevuje nejčastěji kapr.
Nejznámějším symbolem adventu je pravděpodobně věnec se čtyřmi svíčkami, přičemž každá z nich má svůj význam.
- 1. svíčka se nazývá svíčkou proroků, nebo také památkou na ně, neboť předpověděli narození Ježíše
- 2. svíčka je takzvaná svíčka betlémská, symbolizující lásku
- 3. svíčka je svíčkou pastýřskou, která symbolizuje radost z blížících se svátků a konce půstu
- 4. svíčka je nazývána svíčkou andělskou – nese v sobě mír a klid
Jako děti jsme se ale většinou zajímali spíše o adventní kalendář, než věnec. Tento zvyk má základ v Německu a jde o poměrně novou věc – v roce 1908 v Mnichově tamní tiskař vyrobil kalendář „V zemi Ježíškově“ s 24 vystřihovacími obrázky, ze kterých děti mohly složit betlém a jeho krajinu. Tento nápad poté ještě trochu vystříbřili v 70. letech v Americe, kde kartičky nahradili čokoládami.
Dárky jen anonymně
Věnování dárků je poměrně jasné – chceme jimi udělat radost svým nejbližším. Důvod, proč jej nedáváme z ruky do ruky, ale pod stromeček a hrajeme s dětmi hru na Ježíška je docela zajímavý. Jde totiž o to, že by obdarovaný neměl vědět, kdo přesně mu dárek dal. Dárce si tak nemůže připisovat zásluhy za radost toho, komu dárek nadělil.
