Když přistanete v Palermu, a na ranvej dosedáte s alespoň minimem znalostí o tomto městě, přeběhne vám mráz po zádech. Obrovské hory, které lemují letiště, vzbuzují pocit, že i v několikatunovém kolosu jste stále jen malá figurka. Stejně tak, jak to v tomhle městě mafie dlouhá léta naznačovala jeho obyvatelům a každému, kdo se ji pokoušel postavit. Palermo bylo její baštou a v tomhle místě hrála mafiánům do karet především chudoba, jež byla a stále je, na jihu Itálie velký problém.
Zatímco dnes na toto letiště míří především turisté, kteří tady přilétají objevovat krásy Sicílie (mimochodem z mého pohledu velmi podceňované a nedoceněné) v minulosti ho k návratům domů využíval také prokurátor Giovanni Falcone. Pokud je někdo opravdu výraznou postavou v boji s mafiány, pak je to právě Falcone.
Kvůli své práci, kterou dostával za mříže samé špičky mafie, často cestoval mezi Římem a rodným Palermem. Právě z hlavního města přiletělo na letiště Punta Raisi 23. května 1992 letadlo, na jehož palubě Falcone seděl. Do města se pak přesouval v koloně tří aut.
V prvním Fiatu byli policisté, druhý řídil sám soudce, vedle kterého seděla jeho žena Francesca. Dvojici doprovázel tělesný strážce. V posledním voze pak opět seděli policisté. Zástup aut se vydal po silnici A29, a aniž by to věděli, z kopců kolem byli pod drobnohledem mafiánských poskoků. Ti pak ve chvíli, kdy kolona projížděla přes městečko Capaci, odpálili půltunovou bombu zabudovanou ve vozovce. Tu tam důmyslně několik dní předtím instalovali lidé v přestrojení za pracovníky údržby.
Policisté v prvním voze výbuch nepřežili, jejich těla byla po vyproštění k nepoznání. Falcone byl bleskově převezen za přísného doprovodu policejních vozů a vrtulníku do palermské nemocnice. Hodinu a sedm minut po atentátu ale přišla zpráva o jeho skonu. Kolem 22. hodiny zemřela při operaci také jeho žena Francesca.
Výbuch byl tak silný, že ho zachytily i radary na zemětřesení. Na dálnici zůstal osmimetrový kráter a kromě kolony aut byl při výbuchu zasažen také vůz rakouského páru, která zrovna projížděla v protisměru.
Borsellino chtěl pokračovat, ale marně…
Práci po mrtvém soudci chtěl převzít jeho kamarád Paolo Borsellino. Ten ale Falcona přežil o pouhé dva měsíce, než jej spolu s pěti strážci mafiáni nechali zabít. Udělal tehdy stát pro ochranu obou bojovníků s podsvětím opravdu maximum?
Namísto odpovědi doplním, že po obou atentátech byla třetina italského parlamentu (mezi kterými byl i tehdejší premiér) vyšetřována kvůli různým vazbám na mafiány. Dříve dokonce, když Borsellino a Falcone museli být kvůli bezpečnosti přesunuti na odříznutý ostrov během toho, co dokončovali obžalobu, jim stát vystavil za tento pobyt fakturu.
Muž, který kousky těl házel prasatům
Pokyn k oběma vraždám údajně vzešel od nejobávanějšího mafiánského bosse, Salvatora Riiny. Ten byl známý pro svou extrémní krutost a kvůli obavám z odplaty nechal vyhladit celé rodiny, včetně žen a dětí. Sám v den Falconovy smrti slavil šampaňským.
Giovanni Falcone a Paolo Borsellino prosluli jako největší bojovníci s mafií a jejich společná fotografie se toho stala symbolem. V Itálii se stali skutečnými hrdiny, jejichž smrt začala tajemnějšímu podsvětí lámat vaz. A asi nikoho proto nezaskočí, že mezinárodní letiště v Palermu nese jejich jména…
Město na severu Sicílie v minulosti nebylo ideálním místem k životu a patřilo naopak mezi nejnebezpečnější místa na světě. Jak je to po 30 letech od vražd? A jak tohle celé běžného turistu ovlivní? Jsou stále přestřelky v centru města denním chlebem? Příběh samotné návštěvy nechávám do dalšího článku…
You must be logged in to post a comment.