Muslimské Vánoce. Přesně takhle bych ve zkratce popsala ramadán. Ten letošní začal dnes. A zatímco u nás v Česku ho sice neslavíme (pokud nepočítáme menšiny), můžeme se dostat do situace, kdy nás dovolená zavede do muslimské země právě v období, na které ramadán připadá. Je důvod k obavám?
S tímto svátkem má většina z nás spojeno hladovění. Od úsvitu do soumraku totiž muslimové nejedí. Kromě toho ale také nepijí a nekouří. Jenže podle toho pak taky vypadají. Během půstu jsou přes den bez energie, kterou do sebe sice dostanou večer, když zajde slunce, ale místo spánku si v noci pochutnávají na nejrůznějších dobrotách, dezertech a samotnému spaní moc nedají. A druhý den znova. Prostě takový začarovaný kruh, jako když si dáte odpoledne šlofíka a táhne se to s váma až do víkendu.
Půst. Ale proč?
Zásadní otázka: Proč vlastně muslimové nejí? A odpověď se skrývá ve významu ramadánu. Devátý měsíc islámského kalendáře, na který ramadán připadá, má totiž punc očisty, dobra a solidarity. Kromě toho, že by se mělo jakkoliv pomáhat lidem, kteří to potřebují (a to se samozřejmě netýká jen tohoto měsíce), hladovění je dokáže propojit s těmi, kteří si jídlo nemohou dovolit.
Půst začíná svoláním na ranní modlitbu – fadžr. Poslední jídlo, které se před započetím půstu podává, se jmenuje suhúr. A hladovění také večer ukončuje modlitba – maghrib, po které následuje první jídlo dne nazýváné iftar. Na ten se scházejí rodiny a hodují všichni společně.
Koho se půst netýká?
Tradice pamatuje na výjimky. Jídla a pití se během ramadánu nemusí zříct osoby, které cestují, děti, které nedosáhly puberty, starší lidé, osoby, jejíchž fyzický či psychický stav jim neumožňuje se postit a také těhotné ženy či kojící matky.
Co speciálního se během ramadánu podává?
Vzhledem k tomu, že poslední jídlo před započetím půstu by mělo zajistit co nejvíce energie na celý den, není asi překvapením, že suhúr většinou tvoří cukrovinky, pudingy nebo ovoce. 
Prvním večerním jídlem by naopak měla být polévka, aby po celém dni hladovění žaludek nedostal velký šok z náhlého návalu jídla. Po krátkém odstupu se pak může servírovat celá řada věcí, jako například kuřecí samosa (masový šáteček), humus, kabsa (rýže s kuřecím masem), zaatar (speciální arabský chleba na jehož vrchu je napříkald tymián nebo třeba sýr), falafel, byriani (rýžový pokrm) nebo kafta, která je na obrázku níže.
Dovolená v muslimské zemi během ramadánu?
Osobně bych se toho vůbec nebála. Obrovským benefitem může být například to, že zažijete dovolenou v opravdu slavnostní atmosféře. Během ramadánu jsou veřejná místa hezky nazdobená, podobně jako je tomu o Vánocích u nás.
Otázkou je, co s jídlem. Speciálně v turistických destinacích budou pravidla mnohem uvolněnější než kdekoliv jinde a rozhodně není potřeba počítat s tím, že vás někde nechají hladem.
Na druhou stranu je potřeba počítat s nějakou solidaritou, která se od vás může čekat. Osobně třeba Libanon nepokládám za přísně muslimskou zemi, ale i tam si lidé, kteří půst nedrží, raději s jídlem zajdou někam na stranu, než aby dráždily hladové oči těch, kteří se nají až po západu slunce.
Co jsem slyšela a přečetla o jiných zemích, některé podniky během ramadánu přes den zavírají, jiné si okna zatemní, aby nebylo vidět dovnitř. Tak jako tak, rozhodně počítejte s tím, že dovolená během ramadánu vám nabídne atmosféru, na kterou budete dlouho vzpomínat.
A pokud někomu z místních budete chtít popřát hezký svátek, stačí jednoduché Ramadan Mubarak!
You must be logged in to post a comment.