Překvap mě a řekni něco chytrého…
Frederico s Marcem seděli v pracovně, která byla vybavena těžkými koženými křesly, velkou sedačkou a mohutným dřevěným nábytkem. „Peníze dorazily všechny. Jediný, kdo nezaplatil, je chudáček Andrea. Ten bordel mu buď nevynáší, nebo zapomíná na svoje závazky,“ oznámil Marco poté, co zavřel poslední šanon, který měl zkontrolovat. „Tak tam někoho pošli. Ideálně ještě dneska,“ nařídil Frederico … Continue reading CATANZARO – II. kapitola – V přestrojení
Ranní slunce pomalu začínalo v malém italském městě nabírat na síle a už teď bylo citelné, že nabídne jeden z posledních horkých dní předtím, než do Catanzara vtrhne podzim. Elia seděl na terase vily svého otce a nervózně čekal, až mu majordomus přinese snídani. Více než sedmdesátiletý stařík pracoval nejprve pro Eliova dědečka a po … Continue reading CATANZARO – I. kapitola – Pohřeb
Pamatujete si ty doby, kdy jsme koncem června hodili do koutu aktovku (někteří i s poslední svačinou, kterou v neidentifikovatelném stavu našli zase až koncem srpna) a věděli jsme, že si většinu následujících týdnů si vůbec nemusíme dělat starosti s tím, kdo z vašich kamarádů má čas, protože byly prázdniny a měli jsme ho většinou … Continue reading Na dovolenou sama? 6 důvodů, proč to udělat co nejdřív
Někdo se snaží hodně, někdo trochu a někdo vůbec. Každý z nás se na dovolené v zahraničí chová jinak. Někdo dodržuje tamní zvyky, někdo je neřeší a někdo má třeba i pocit, že by se mu vlastně okolí mělo podřídit, protože on je ten, jehož koruny to tam celé roztáčí. Za celou tu dobu, co … Continue reading Dovolená u moře: Čím Češi děsí místní
„V kolik máme v pátek přijít?“ přistála mi zpráva od kamaráda, se kterým jsem byla domluvená, že se spolu s partnerkou a dcerkou zastaví oslavit moje narozeniny. „Uvidíme, jestli vůbec,“ odepsala jsem pobaveně, ačkoliv v duchu jsem si představovala sama sebe, jak s tím obrovským kufrem jdu domů pěšky. A pípla mi další zpráva. Od Austrian Airlines! … Continue reading Narozeniny v Toskánsku: Neplánovaná zajížďka
Všichni asi víme, že se o Italech říká, že jsou to mamánci, kteří se z mama hotelu přesouvají zhruba někdy mezi 30 až 40 lety, navíc rovnou do pohodlí jiného ubytování, kde přebírá obsluhu jejich partnerka. Tu prý ale stejně nikdy nemilují tak moc, jako svou mámu. Na tohle zažité tvrzení jsem si vzpomněla, když … Continue reading Narozeniny v Toskánsku: Siena a zoufalství s Lufthansou
Otevřela jsem si vchodové dveře do budovy a psychicky se zhroutila. Fyzicky taky, ale to až o dvě patra později, když jsem svůj obrovský kufr dotáhla před dveře do bytu. Takhle strmé schody jsem ještě neviděla. Do této chvíle měl prvenství Lisabon, ale tamní schodiště bylo v porovnání s tímto prakticky ještě uzpůsobeno pro slepce … Continue reading Narozeniny v Toskánsku: Návštěva Pisy a prosecco s výhledem
„Tak kam letíš na narozky letos?“ ptali se mě od února kamarádi, kteří můj dlouholetý zvyk znají. Ještě dva týdny předem jsem ale nevěděla, jestli vůbec někam. Po operaci nosu ještě chvíli hrozily problémy, takže ve hře byla varianta, že bych kvůli komplikacím musela zůstat doma. Taky z toho důvodu jsem se rozhodla, že letos svůj … Continue reading Narozeniny v Toskánsku: Vídeňská džungle divnosti a boloňské zklamání
Když jsem v pátek večer přijela a ubytovala se, na posteli na mě čekal vzkaz od majitele bytu, kde mi popřál hezký pobyt ve Florencii, připomněl, že kdykoliv budu něco potřebovat, můžu se na něj obrátit. Součástí psaní ale byla připomínka a prosba o ohleduplnost, nehlučnost a cit pro pořádek. Na italské poměry na tohle … Continue reading Sama ve Florencii: Pohroma na závěr
Druhý den ráno jsem lehce po deváté vyrazila ven. Cestou jsem potkala obyvatele vedlejšího pokoje, kteří působili normálně (a k tomu se ještě vrátíme). Vyběhla jsem na ulici a zamířila do Lidlu, který byl prakticky ve vedlejším vchodě. Nenašla jsem tam ale nic z toho, co jsem zvyklá kupovat v Česku. Popadla jsem aspoň láhev … Continue reading Blondýna ve Florencii: Stůl pro jednoho a vinná okna
You must be logged in to post a comment.