Překvap mě a řekni něco chytrého…
MATTEO Seděli jsme s Gigim v naší oblíbené pekárně kousek od centra, dávali si cappuccino a zajídali ho cornettem. Užíval jsem si tyhle chvíle, protože mě za chvíli čekal několikaměsíční kolotoč cestování po světě, kdy jsem tyhle momenty musel oželet. „Nedokážu si tě představit v ordinaci,“ konstatoval jsem překvapeně, když mi řekl, že dnes vymění záchranářskou … Continue reading PADDOCK – 9. DÍL
MATTEO Večeře probíhala v klasickém stylu těchto akcí. Formální rozhovory, nucené úsměvy a konverzace, které bylo třeba vést, i když bych byl radši kdekoliv jinde. Sponzoři, partneři, lidé, jejichž přízeň znamenala pro tým hodně. Hlavně finančně. Myslím, že vedení stáje mě mělo rádo i proto, že jsem měl pro tyhle věci cit. Věděl jsem, kdy … Continue reading PADDOCK – 8. DÍL
ZARA „Co chceš?“ „Chci vědět, jak dlouho se mu už válíš v posteli. Moc dlouho ti po mě asi smutno nebylo…“ „Kvůli tomu se mi snažíš už druhým dnem dovolat?“ „Ne. Chtěl jsem ti jen pogratulovat k senzačnímu úlovku. Teď si aspoň nemusím vyčítat, že jsem to ukončil. Udělala bys to stejně, jen o něco později.“ … Continue reading PADDOCK – 7. DÍL
MATTEO Ráno jsem nepotřeboval budík. Stačil mi pocit viny. Svítající slunce kreslilo na stěnách zlaté pruhy, které proklouzly mezi záclonami a přinutily mě otevřít oči. Vedle mě spala Zara, jejíž světlé vlasy byly rozprostřené po polštáři. Teď, když její pusa nevypouštěla sarkastické poznámky a spokojeně spala, vypadala křehce a zranitelně. Potáhl jsem peřinu tak, aby … Continue reading PADDOCK – 6. DÍL
GIANLUIGI „Jak to jako myslíte, že odjel?“ zvýšil jsem hlas na asistentku notáře, když jsme se Zarou bezvýznamně dlouhé minuty seděli v čekárně před jeho kanceláří, která ale byla prázdná. Byla to vlastně taková ta klasická italská kancelář, která voněla starým dřevem, měla těžké mahagonové stoly a police byly narvané šanony a knihami, které už … Continue reading PADDOCK – 5. DÍL
ZARA „Ano. A myslím, že v témže roce Itálii poprvé její účast na mistrovství k něčemu byla,“ usmála jsem se na Mattea sladce. Ital se na mě podíval s úšklebkem, ale než stačil odpovědět, celou halou se rozezněla dramatická hudba a na kostce nad ledem se rozblikal klubový znak domácího týmu. Dav kolem nás okamžitě … Continue reading PADDOCK – 4. DÍL
ZARA Gigi kvůli předávání pacienta na urgentní příjem přišel s asi čtvrthodinovým zpožděním. Byl po noční službě dost zmožený a přemluvil mě, abych mu nechala místo vzadu, kde se bude moct aspoň trochu prospat. Bez komentářů jsem se posadila na místo spolujezdce a rozhlédla se v interiéru auta. Matteovo Ferrari Purosangue bylo nejspíš to nejluxusnější auto, ve … Continue reading PADDOCK – 3. DÍL
ZARA Včera po příletu jsem se naložila do vany, ale sotva jsem ale stihla ponořit ramena pod hladinu, zazvonil telefon. Volal Zane. Prý jsem u něj doma nechala pár krémů, a kdy si je přijdu vyzvednout. Nebo ještě lépe – jestli mi je může přivézt. Nejspíš nechtěl, abych měla čestné místo v první řadě na … Continue reading PADDOCK – 2. DÍL
Zara „Jaký je důvod vaší návštěvy?“ zeptal se obtloustlý postarší Ital s vousem, který zkoumal můj australský pas poté, co jsem přiletěla do Florencie. Letištěm vonělo čerstvé pečivo a zároveň do útrob doléhala vlhkost, kterou způsoboval lednový déšť venku. Čekala jsem ale, že místní budou podstatně hlučnější. Připadalo mi, že je tady poměrně klidno. „Dědické řízení,“ … Continue reading PADDOCK – 1. DÍL